Přeskočit na obsah

Kancionál český/Písně na Některé Žalmy/Tě vzývám Pane, mé doufání

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Tě vzývám Pane, mé doufání (Ž 28)
Autor: neuveden
Krátký popis: přebásněný a zhudebněný biblický žalm
Zdroj: Soubor:Kancyonál Cžeský.djvu
Vydáno: Kancionál český, Praha: Dědictví sv. Václava, 1712. 4. vydání
Licence: PD old 140
Překlad: neuveden
Licence překlad: PD anon 70
Index stran


divisio = {\once \override Staff.BarLine #'transparent = ##f \bar "|"}
finalis = {\once \override Staff.BarLine #'transparent = ##f \bar "||"}
\paper {paper-width = 16\cm}
\header {tagline = ##f}
\score {
\new Score \with {\remove "Bar_number_engraver"} <<
 \new MensuralVoice = "discant" \relative g' {
  \override NoteHead #'style = #'petrucci
  \clef "petrucci-c1"
  \autoBeamOff
  \key g \dorian
  \time 2/2
  g1 a f d2 d e g fis1 g \divisio
  bes bes2 c d d c bes a1 g \divisio
  d g bes a2 g f f e1 d \divisio
  g bes a g2 f g bes1 a2 bes1 \divisio
  d bes2 c g bes a1 g f \divisio
  bes a2 g f g g fis g\breve^\fermata \finalis
  }
  \new Lyrics \lyricsto "discant" {
Tě vzý -- vám Pa -- ne, mé dou -- ffá -- ní,
ská -- lo má, i po -- tě -- šo -- vá -- ní,
ó ne -- od -- vra -- cujž se o -- de mne,
na -- kloň mi -- le svých u -- ší ke mně
sic bu -- du při -- po -- dob -- ně -- ný
k_těm kte -- říž sou v_hrob vlo -- že -- ni.
  }
>>
}
\layout {indent = 0}

Tě vzývám Pane, mé douffání,
skálo má, i potěšování,
ó neodvracujž se ode mne,

nakloň mile svých uší ke mně
sic budu připodobněný
k těm kteříž sou v hrob vloženi.

Prosby své když k tobě vylívám,
k tvé svatyni i ruce zpínám,
rač mou žádost naplňovati,
ku pomstám mne neodkládati,
jako ty jenž bezbožnosti
páší, podlé své libosti.

A ač lahodně mluvívají,
však zlost svou v srdci ukládají:
oplať jim podlé snažností jich,
podlé cest jejich převrácených,
podlé jejich rukou práce
buď Pane mzdy jejich dárce.

Neb na tě nechtějí nic dbáti,
při tvých skutcích myslí postáti,
rukou tvých aby znali díla,
a protož pravice tvé síla
nebude jich vzdělávati,
hrozně brž všcky podvrátí.

Budiž chvála Bohu věčnému,
že popatřil k úpění mému;
onť jest můj hrad, mé útočiště,
rozkoš má i spasení jisté,
protože zpívaje s radostí,
chvály vzdám jeho milosti.

Pán Bůh jest síla lidu svého
i krále sebou zvoleného.
Svůj lid rač Pane vždy chovati
dědictví svému žehnati:
své pastvy jim vždycky udílej,
k slávě věčné tak pomáhej.