Přeskočit na obsah

Sepsání války peloponnesské/128.

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: 128.
Autor: Thúkydidés
Zdroj: THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jan Nepomuk František Desolda
Licence překlad: PD old 70

Naproti tomu pak i Atheňané napomínali Lakedaimoňany, aby též oni vyhostili účastníky události rouhavé u Tainaru.[1] Lakedaimoňané totiž jednou vylákali několik Heilotů, jižto se byli jakožto prosebníci do chrámu Poseidonova na Tainaru utekli, a odvedouce je odpravili; pročež i sami věří, že se jim událo hrozné ono zemětřesení v Spartě. Napomínali pak je též, aby usmířili porouhání proti chrámu Athény v Chalkioiku.[2] Stalo pak se to takto.

Když byl Pausanias, Lakedaimoňan, poprvé od Spartiatův odvolán od vůdcovství a na soudu sice za nevinna uznán, že by byl nepravě jednal, ale od obce nikdy více k polnímu tažení vyslán nebyl[3] vzal si na svůj náklad hermionskou[4] trieru a připlul bez vůle Lakedaimoňanů do Hellespontu pod záminou jako k válce hellenské, v skutku pak aby pro krále perského pracoval, jakož se byl již z počátku prokázal, snaže se po panství nad Hellenskem. Nejprve tedy za tím úmyslem si krále dobrodiním zavázal a tím si celou věc započal. Když byl totiž při prvním svém vůdcovství po svém odtažení od Kypru Byzantia dobyl (to město však drželi Medové) a někteří přátelé a příbuzní královi tu byli zajati, ty on vzal a tajně, aby druzí spojenci nevěděli, králi odeslal, řka, že mu utekli. To pak vyvedl pomocí Gongyla, Eretrického, jemuž i odevzdal Byzantion i zajatce. Téhož tedy Gongyla poslal k králi s listem, jak se později nalezlo, psaným v tomto smyslu: „Pausanias, vojevůdce spartanský, chtěje ti službu prokázati, posýlá ti tyto muže, jež byl v boji jal; a mám úmysl dceru tvou za manželku pojmouti a tobě i Spartu i celé Hellensko podrobiti. Důvěřím pak se dosti mocným býti, abych to vyvedl ve srozumění s tebou. Líbí-li se ti tedy něco z toho návrhu, pošli k moři důvěrného muže, jehož prostřednictvím budoucně dále vyjednávati budeme.“


  1. Nejjižnější mys evropský (M. Matapan), na němž stával za starodávna památný chrám Poseidonův. U toho mysu pokládali staří vchod do podsvětí.
  2. té totiž, jejíž socha v měděném chrámu stála a jíž mladíci v úplné zbroji oběti své vzdávali; měděný pak slul buď že měděné dvéře měl, buď že kobka, kde socha bohyně stála, mědí byla pobita.
  3. Viz 94. a dále.
  4. Hermione, město argosské, proti ostrovu Hydrei s přístavem.